Mont Saint Michel (Hora sv. Michala)

Mont Saint Michel je malý ostrov v jihozápadním cípu Normandie. Má rozlohu necelý kilometr čtvereční a žije na něm 41 obyvatel. Každý rok jej navštíví téměř milion návštěvníků, což z něj dělá druhé nejnavštěvovanější místo Francie  - hned po Paříži. Láká je sem nejen krásný ostrov a záliv, ale především magický klášter,  perla francouzské gotiky, jedno z nejstarších míst duchovní tradice Francie. Stavba se tyčí vysoko na písečnou rovinu, kterou neustále obklopuje příliv pronikající do nitra zátoky. S pevninou jej spojuje pouze hráz. Při krásném počasí  je komplex viditelný ze vzdálenosti mnoha kilometrů.

Francouzští odborníci nyní řeší velkolepý projekt, pomocí něhož se má zabránit naplavování písků kolem ostrova. Základem projektu, který má být dokončený v roce 2012 a do něhož vláda investuje 164 milionů eur, je výstavba hydraulické přehrady a speciálních zátarasů.

Ve Francii můžete navštívít spoustu úžasných a ohromujících katedrál, před kterými má jedinec pocit malosti až bezvýznamnosti. Zatímco ale kostely ve městech jsou utopené v zástavbě, klášter Saint Michel je jakoby spojnicí modré oblohy s modrým mořem. Modrá přechází v modrou. Harmonie, se kterou stavba splývá s kamenným podložím, z ní činí korunu mezi gotickými skvosty Francie.

Již při příjezdu se už ze značné dálky se nedal tento čarokrásný zázrak přehlédnout. Jak se přibližujete k úpatí skály, stále víc žasnete nad monumentalitou této unikátní stavby. V současnosti může návštěvník automobil nebo bus v pohodě zaparkovat na zpevněné písečné kose na parkovišti - přímo pod klášterem. Před mnoha staletími byl ostrov spojen s pevninou a tvořil pouze skalnatý výčnělek v bažinaté krajině. Podle legendy zde byl pohřben ve zlaté rakvi Julius Caesar se zlatými jezdeckými botami na nohou. Někdy v 6. století došlo k poklesu půdy a skála se změnila na ostrov, ke kterému byl jen špatný přístup. Nejspíš pro jeho klid a nepřístupnost přilákal mnichy. Do roku 1879 však museli poutníci čekat, až voda na tekutých píscích ustoupí a oni se budou moci ke klášteru vydat. Poté se vybudoval vysoký val, a dnes je silnice otevřená ve dne v noci.

Trocha historie

Žulový výčnělek se za Keltů, kteří tu pohřbívali své mrtvé, nazýval Monte Tombe (Hrobová hora). Podle legendy biskupa Auberta navštívil archanděl Michael a přikázal mu, aby na hoře postavil chrám.  Aubert to považoval za mámení pekel a nereagoval. Michael ho musel třikrát důrazně prstem udeřit po hlavě. V biskupově lebce (která se dochovala) je skutečně dolíček, andělé zřejmě mají ocelové ukazováčky. A protože ťukal archanděl Michael, nese svatostánek, později rozšiřovaný v nynější klášter, jeho jméno. Biskupovi prý pomohla celá řada zázraků, např. obrys základů prý vyznačila ranní rosa. 

Nejprve zde Benediktini postavili v roce 708 kapli. Práce na stavbě opatského chrámu byly ale zahájeny až v roce 1020. Na prudkých svazích postupovaly práce  velmi zvolna a tak chrám byl dokončen za více jak 100 let.

Za dobu existence opatského chrámu se části původní stavby několikrát zřítily a bylo nutné je rekonstruovat. Dodnes však vnímáme chrám převážně jako románskou stavbou s kulatými oblouky, mohutnými klenbami a silnými zdmi. Opatský chrám na ostrově ještě doplňuje, kromě budov, domů a zahrad, gotický klášter La Merveille (Zázrak). Nechal ho postavit v letech 1211-1228 francouzský král Filip II. poté, co část kostela vyhořela. 

La Merveille se skládá ze dvou hlavních tříposchoďových traktů. Ve východním traktu v přízemí mnichové rozdávali almužny a poskytovali chudým poutníkům přístřeší. V prvním patře je hlavní místnost pro hosty, v níž opat vítal bohaté návštěvníky. V nejvyšším poschodí byl prostorný refektář, kam vysokými úzkými okny prostupovalo dovnitř jasné světlo. V západní části je skladiště, nad ním písárna a v posledním poschodí, jako by mezi nebem a zemí, je ambit, kam se mniši uchylovali, aby nalezli klid. Mont Saint Michael nebyl vždy jen ostrovem mnichů klidu a porozumění. Po celý středověk se ho někdo snažil zmocnit silou. Za stoleté války byl ostrov i opevněn. Za Napoleonova panování dostal ostrov nový název Ile de la Liberté (Ostrov svobody). A až do roku 1863, kde se stal národní kulturní památkou Francie, sloužil jako vězení. Dnes v Mont Saint Michaelu, který je významnou turistickou atrakcí, žije trvale nejméně jeden mnich  a slouží se zde pravidelně mše, aby se udržela duchovní tradice tohoto místa. Celý klášter však měl také skoro namále, za časů Velké francouzské revoluce ho revolucionáři vyrabovali a stalo se z něho vězení pro kontrarevolucionáře. Dokonce z něj museli vyházet veškerou dlažbu, aby neposloužila ke stavbě barikád. Komplex pak chátral a dokonce se uvažovalo o jeho demolici.

Návštěva kláštera

Při příjezdu ke klášteru Vaše oči těkají od mělkého moře písku kolem nás až ke špičce vysoké věže kláštera Saint Michel se světcovou zlatou sochou na jejím vrcholu. Kompakt skály se vám před očima rozpadá na jednotlivé budovy, jimž klášter s převahou dominuje a jejichž přítomnost si uvědomíte až při pohledu zblízka.

Najednou jste pohlceni davem. Jste tlačeni dalšími návštěvníky a snažíte se zachytit slova průvodce, něco z historie, pokyny, kdy a kde se sejít v případě, kdybyste se ztratili. Copak tady se můžete ztratit? říkáte si v duchu, ale po chvíli zjistíte, že už jste dávno ztraceni. Zcela pohlceni podmanivou krásou minulých časů. 

Při vstupu hradební branou máte v první chvíli pocit, že to musí být kulisy... Hradby obepínají celý ostrov, šplhají nahoru dolů, směřují vlevo vpravo.