Ponta de São Lourenço je nejvýchodnějšího část ostrova a vybíhá do úzkého dlouhého poloostrova. Má tvar úzké šíje přecházející ve dva ostrůvky (Ilhéu da Cevada, při odlivu někdy dostupný suchou nohou, a Ilhéu do Farol, na němž je maják). Krajina v těchto místech je překvapivě odlišná od zbytku ostrova. Celá Ponta de São Lourenço má malou nadmořskou výšku, takže nezachycuje oblaka postupující nad oceánem. Výsledkem je velmi suché místní klima, podobné klimatu nedalekých ostrovů Desertas. Chudou vegetaci tvoří převážně nízké keře a odolné rostliny. Povětšinu času je nemilosrdně bičován větrem a deštěm. Proto vás tu nepřekvapí větrné elektrárny. Od roku 1996 je zde přírodní rezervace.